Článek
Thriller ostrý jako skalpel
První pohled může klamat, první řez ale často odhalí pravdu.
Paličatá soudní lékařka, podezřelý případ a nečistá hra podsvětí. První díl volné série se soudní patoložkou Jessie Teskovou. Ideální volba pro fanoušky seriálů řady C.S.I. nebo Kriminálka Las Vegas a knih Thomase Harrise.
Za podezřelým případem smrtelného předávkování se skrývá něco zlověstného.
San Francisco mělo pro Jessie znamenat nový začátek – příležitost zbavit se břemene trpké minulosti v Los Angeles. Realita však vypadá jinak: je přetížená, špatně placená a pracuje v zanedbané pitevně. Navíc jediné bydlení, které sehnala, je ve stísněném vagonu odstavené lanové tramvaje, předělaném na obydlí ve městě věčně utopeném v mlze. A když po pitvě ženy, která na první pohled zemřela na předávkování drogami, postupně vyjde najevo, že extrémně velká dávka heroinu v krvi měla zamaskovat vraždu, je to pro ni začátek další noční můry.
Jakmile se pokusí věnovat případu důkladněji, setká se s nelibostí nadřízeného a z jeho reakce vycítí, že si přeje, aby celou záležitost rychle uzavřela. Je však rozhodnutá dopátrat se pravdy, a poté, co na jejím pitevním stole přistanou další mrtví, kteří by mohli s případem nějak souviset, už není cesty zpět.
Vzdor dobře míněným radám kolegů i maskovaným výhrůžkám shora nepřestává svůj případ rozplétat a stopy ji k jejímu překvapení vedou tam, kde by je nejméně čekala – do vlastních řad... a také do neznámých vod virtuální měny a nových technologických firem, které v rychle se měnícím San Francisku rostou jako houby po dešti.
Autopsie znamená doslova „na vlastní oči“ a Jessie Tesková nehodlá přestat, dokud vlastníma očima nespatří pravdu – i za cenu rizika, že by mohla skončit na pitevním stole ona sama.
Z OHLASŮ NA KNIHU
„Výrazný začátek nové série. Postava odvážné Jessie si čtenáře získá, avšak román vyniká hlavně pečlivě propracovanými detaily. Potěší příznivce knih Patricie Cornwellové s doktorkou Kay Scarpettovou.“
Publishers Weekly
„Ostré jako skalpel. V Prvním řezu nahlédnete do pitevny očima profesionálky.“
Kathy Reichs, autorka knih Sbírka kostí a Zúčtování
Na ranní poradě jsme všichni viděli fotky. Byla na nich mladá holka ležící na zádech na podlaze, s roztaženýma rukama i nohama, s rozpáraným břichem a hromadou vnitřností vyhřezlých na koberci.
(...)
„Tohle není vražda,“ oznámil doktor Stone medikům u stolu. „Jak to poznám?“ Všichni na něj nechápavě civěli. „Prohlédněte si její paže, ruce. Podívejte se jí na krk a na obličej. Je tam nějaké poranění?“
Pár z nich se naklonilo blíž, ale většina si udržovala odstup.
„Žádná zranění, která by utrpěla, kdyby se bránila,“ pokračoval Stone. „Rentgenem jsme nenašli v těle žádnou kulku a nemá na sobě ani střelné poranění. Všimněte si jejích očí.“ Prsty v červené rukavici zvedl mrtvole víčka. „Co vidíte?“
Ukázal na medika, který se držel v pozadí. „Třeba vy.“ Mládenec byl přinucený přistoupit ke stolu, stanout nad zohavenou mrtvolou a pohlédnout jí do vyhaslých očí.
„Nic.“
„Správně. Nemá petechie. Kdyby zemřela uškrcením, měla by popraskané cévky v očích. Nemůžu to sice vyloučit, dokud jí nerozříznu hrdlo a neujistím se, jestli nemá poškozené krční svaly, ale zatím nevidím žádné poranění s výjimkou onoho ojedinělého dlouhého vertikálně vedeného řezu po celé délce břicha.“