Filipe, víme o vás, že pracujete jako směnový vedoucí v brněnské prodejně Knihy Dobrovský Joštova „Na Čáře”. Přiblížíte, prosím, našim čtenářům svoji náplň práce? V čem všem spočívá a jak vypadá váš běžný pracovní den?

Dnes se dá s ani ne tak velkou nadsázkou říci, že žádný den není běžný (smích), ale snažíme se o to, aby takové byly. Co se nemění, je ranní porada před otevřením prodejny, kde připravuji kolegy na všechny probíhající a budoucí akce, probíráme tržbu a plán tržby na daný den, jednou týdně představuji nově vydané knihy z Našeho nakladatelství a nejvíce očekávané knihy napříč všemi žánry, a snažím se zkrátka navodit dobrou atmosféru a náladu na celý den. V průběhu dne se starám o objednávky, e-mailovou komunikaci, řešení případných problémů ať už s kolegy, nebo přímo na prodejně, procházím jednotlivá oddělení a zkrátka jsem k dispozici komukoliv s čímkoliv (úsměv).

S vaší prací se pojí dost odpovědnosti a určitě i řešení mnoha nepříjemností. Zůstaňme ale pozitivní – co vás na vaší práci baví nejvíce?

Paradoxně je to možná právě to řešení nepříjemností a dostatek odpovědnosti. Přidává to nové výzvy a nutí k vyššímu výkonu. Navíc ten pocit zadostiučinění, když se danou nepříjemnost podaří vyřešit, je uspokojující. Naštěstí pro mě ale nemám moc příležitostí problémy řešit, protože náš tým pracuje skvěle a každá nesnáz najde rychlé řešení. Můžu tedy s klidem říct, že mě baví moje práce celkově se vším, co obsahuje.

Kdy a proč jste se rozhodl svůj profesní život spojit s knihami? Byla to shoda náhod, nebo vás k práci dovedla celoživotní láska ke knihám?

Vlastně obojí. Ke knihám a čtení mám opravdu vztah celoživotní. Už jako dítě jsem si místo hraní si s ostatními dětmi raději četl. A když jsem před osmi lety skončil v jiném zaměstnání, moje přítelkyně (dnes už manželka) objevila na výloze knihkupectví inzerát na pozici knihkupce do oddělení sci‑fi a fantasy. Poslala mi jen zprávu s kontaktem a textem „okamžitě tam pošli životopis“. Dva dny poté jsem došel na pohovor s naší skvělou vedoucí prodejny a za pár dalších dní už stál za pultíkem v oddělení, které dodnes patří mezi moje nejoblíbenější.

Jak jste zmínil, v Knihy Dobrovský pracujete už dlouhou dobu. Určitě máte v rukávu několik zábavných historek z prodejny. Vybavíte si nějaký moment, o který se s námi můžete podělit? Případně jaký nejdivnější titul (nebo cokoliv jiného) u vás v prodejně kdy kdo hledal?

Při otázkách tohoto typu si vždy vybavím dotazy na Michala Viewegha. Variant na jeho jméno totiž padly desítky. Nejvíce mi ale utkvěla v paměti podoba „Fífajt“, „Fífek“ a pár dní před autogramiádou se zákaznice přišla zeptat, „kdy tu bude mít autogramiádu ten Vivien?“. A i když je to už stokrát omletý kýč, stále se objevují zákazníci s požadavky typu: „Neznám název ani autora, ale byla modrá”, případně „Chci tu knihu, jak se o ní před týdnem mluvilo v rádiu”. A dost jsem se zapotil i u paní, která chtěla od Hemingwaye knihu Klouzavý volno. Protože Pohyblivý svátek prostě zní podobně (smích).

Prodejny mají za sebou dost náročné období – od začátku pandemie byly opakovaně zavírány a následně se různě měnila pravidla pro jejich provozování. Rok 2022 se zatím nese ve znamení postupného návratu do normálu. Vnímáte to také tak? Zvykli si už zákazníci chodit nakupovat knihy zase osobně do knihkupectví? Nebo naopak registrujete velký rozdíl v chování zákazníků před pandemií a nyní?

Je vidět, že události posledních dvou let včetně těch, které stále ještě pociťujeme, poznamenaly velkou spoustu lidí.

Jednak se přeorientovali na objednávání přes internet a zároveň nakupují méně. Na druhou stranu mě ale pořád uklidňuje fakt, že lidé preferují papírovou knihu před elektronickou a že čtení opravdu patří mezi naše národní sporty. A díky tomu, že lidé měli více času doma, tedy i více času na čtení, se našeho trhu celá pandemie nedotkla tak extrémně jako třeba gastronomie. Nicméně situace lepší stále není. Chybějící materiál, zvyšující se ceny energií, válka na Ukrajině, nic z toho nám neprospívá. Já jsem ale optimista a věřím, že i za tím nejčernějším mrakem svítí slunce.

Ačkoliv čím dál více lidí upřednostňuje nákupy on‑line, určitě mi dáte za pravdu, že vybírání knih v knihkupectví se jen tak něco nevyrovná. V čem spatřujete vy osobně výhody nakupování v kamenných prodejnách?

Knihu je potřeba si „osahat”. Mohlo by se zdát, že u knihy nezáleží moc na tom, jak vypadá na obrázku na internetu nebo v regále. Ale opak je pravdou. Ať už se jedná o typ papíru, velikost písma nebo třeba vazbu, spousta lidí také řeší, jak bude kniha vypadat v jejich knihovně. Tudíž jde i třeba o velikost a tloušťku. A pak určitě naši knihkupci, kteří se se zákazníkem rádi pobaví, doporučí, představí, a to je obrovské plus. Nicméně je to tak, jak říkáte. Nákup on‑line je určitě mnohem častější, než byl, už kvůli tomu, že můžu nevyhovující knihu prostě vrátit.

Aktuálně před sebou máte letní období, kdy nabíráte sílu na hlavní sezónu roku – Vánoce. Dalo by se říci, že jde o takové ticho před bouří. Jak konkrétně se v prodejně na toto náročné období připravujete?

Přípravy už intenzivně probíhají. Vyměňujeme neprodejné tituly za ty s vyšším prodejním potenciálem, analyzujeme prodeje těch největších bestsellerů, abychom jich měli na sezónu dostatečné množství, sledujeme a komunikujeme s nakladateli ty nejočekávanější tituly, které teprve vyjdou, máme před sebou inventuru, která taky leccos prozradí, a zkrátka uklízíme prodejnu, aby byla připravená na všechno.

Prodejnu Brno Joštova nalezneme na vyhlášené brněnské křižovatce. Jde dokonce o největší knihkupectví na Moravě, které se vyznačuje několika přednostmi, ať už mluvíme o kavárně, nejširším výběru cizojazyčných titulů nebo pořádaných autogramiádách. Co vy osobně máte na této prodejně nejraději?

Nejraději mám právě tu její velikost. Díky ní mají naši zákazníci možnost nejširšího výběru a najdou u nás téměř vše, co chtějí. Ačkoliv před Vánocemi máme problém s dostatkem místa i u nás (smích). A pak také umístění. Prodejna je přímo v centru města. Dá se k nám dostat opravdu hodně snadno a cesta do práce mi taky trvá jen chvíli. A taky kavárna. Protože počíst si u dobré kávy, to je přece sen. A pak také pořádané autogramiády, protože se můžu setkat se skvělými lidmi. Vlastně mám rád tu prodejnu úplně celou.

Podělíte se s námi na závěr, jaký jste čtenář? Máte oblíbený žánr, oblíbeného autora? A po které knize plánujete v blízké době sáhnout?

Nastoupil jsem do oddělení sci-fi a fantasy hlavně kvůli tomu, že je to můj nejoblíbenější žánr. A to platí stále. Oblíbených autorů mám více, ale nejoblíbenějším autorem pro mě stále je Terry Pratchett. U málokteré knihy se dokážu smát nahlas. A u Pratchetta téměř u každé. Poslední dobou se mi ale moc nedaří najít si čas na čtení, jelikož mi ho berou kromě práce i moje dvě krásné děti. Takže v tuto chvíli mám rozečteno několik knih naráz. Jednou z nich je Spasitel od Andyho Weira, pak Ledové peklo od Johna W. Campbella, Horkou jehlou od Rudolfa Havlíka anebo Adept od Adama Przechrzty. A těch, které mám v plánu si přečíst, je ještě asi stokrát víc (úsměv).